Kolik stojí vysoká škola?

Studium na vysoké škole je prezentováno jako bezplatné. A tak se nabízí otázka: Jak drahé je zdarma? Ať už se to týká poplatků spojených s prodloužením studia, nebo vysokých životních nákladů, cesta k diplomu rozhodně není zadarmo. Proto se podíváme na to, kolik doopravdy stojí vysokoškolské studium, které faktory a události mohou cenou zahýbat a jak na to připravit rozpočet.

Očekávání vs Realita

Studium na veřejné vysoké škole je v České republice formálně bezplatné. Mnoho rodičů i studentů si proto myslí, že se jedná o finančně nenáročnou záležitost. Vždyť o co jde? Jen přednášky, procházky městem, bydlení za pár šupů s přáteli na bytě, noční zábavy a dopování se kofeinem ve zkouškovém. ☕

A pak během jediného semestru přijde procitnutí, že minimálně představa finanční pohody byla mylná. Celkové náklady na studium se snadno vyšplhají na statisíce korun.

Kolik stojí bezplatné studium?

Když se podíváme na rozpočet průměrného studenta, měsíční výdaje se během semestru pohybují mezi 7 000 až 13 000 Kč. Za tři roky bakalářského studia tak rodinný rozpočet zatíží částka mezi 200 000 až 350 000 Kč. 💰

Pojďme si rozebrat, z čeho se taková částka skládá:

• Ubytování: Bydlení tvoří jednu z největších položek. 🏡 Ceny na kolejích se liší dle lokality a kvality, ale v průměru se pohybují kolem 5 000 - 7 000 Kč měsíčně. V hlavních univerzitních městech, jako je Praha nebo Brno, se ceny často pohybují na horní hranici, zatímco v menších studentských městech, jako je Olomouc, je možné najít ubytování levněji. Soukromé bydlení je obvykle dražší, a tak se nájemné v pronajatém pokoji ve spolubydlení může snadno vyšplhat na 8 000 až 10 000 Kč na osobu.

• Jídlo a další útraty: I když studentské menzy nabízejí levné (někdy i chutné, ale záleží na menze) obědy, celkové měsíční náklady na jídlo a nápoje se pohybují v rozmezí 5 000 až 8 000 Kč. 🍽️ Studenti potřebují peníze také na další nezbytnosti, jako je drogerie, oblečení, volnočasové aktivity a setkání s přáteli, což může tvořit dalších několik tisíc korun.

• Školní materiály a doprava: Náklady na dopravu do školy a zpět, jízdné po univerzitním městě 🚌 také učebnice a skripta jsou často podceňovány, ale v celkovém rozpočtu tvoří významnou část. Měsíčně se tyto výdaje pohybují kolem 1 500 až 4 000 Kč.

• Jednorázové náklady: Jednou za čas je potřeba počítat s většími výdaji. Příkladem jsou sportovní kurzy během studia, nebo tisk a vazba diplomové práce na jeho konci. 🎓 Cena se liší podle počtu stran a druhu vazby, ale běžně se pohybuje okolo 300 až 500 Kč za jednu kopii, přičemž se obvykle vytvářejí 2 nebo 3, jen pro účely fakulty. Je to jednorázový náklad, ale nelze na něj zapomenout.

Studium v zahraničí

Pokud vaše dítě uvažuje o studiu v zahraničí, je finanční příprava ještě důležitější. Roční studium v USA, Velké Británii nebo jinde v západní Evropě se může vyšplhat až na desetitisíce eur ročně (včetně školného a životních nákladů). ✈️ V takovém případě se bez dlouhodobého a promyšleného investování neobejdete.

Prodlužování studia

Důležitým faktorem, který může zvýšit náklady, je prodloužené studium. Bakalářské studium je koncipováno na tři roky, ale podle statistik ho v řádné době dokončí jen 40 % studentů. Většina si ho prodlouží o rok i více. 🗓️

Důvody jsou různé, nejčastěji Erasmus, ale mnohdy stačí stresy ze zkoušek, a tedy jejich rozložení do delšího časového období, nebo jen špatně spočítané kredity.

Za každých započatých šest měsíců nad rámec standardní délky studia (prodloužené o jeden rok, tedy 3+1), si univerzita účtuje poplatek. Výše se liší podle školy a oboru, ale pohybuje se obvykle v rozmezí 20 000 až 40 000 Kč za semestr. Prodloužení studia o jeden rok tak může navýšit celkové náklady o 40 000 až 80 000 Kč.

Vyplatí se vysokoškolský titul?

V dnešní době má titul kde kdo. Proto není od věci položit si otázku: Je vysoká škola jedinou správnou cestou k pěknému životu? 🤔

Absolventi humanitních a uměleckých oborů, stejně jako vědečtí pracovníci, mohou v prvním zaměstnání vydělávat kolem 35 000 Kč hrubého (tedy asi 29 500 Kč čistého). Lépe na tom jsou zdravotní pracovníci a učitelé, kteří berou průměrně 40 000 - 55 000 Kč hrubého (v čistém asi 32 100 - 43 700 Kč). 📊 Když se podíváme dál, jsou zde lékaři, kteří si po škole přijdou v rozmezí 40 000 - 50 000 Kč hrubého (v čistém asi 32 100 - 39 400 Kč) v závislosti na svém zaměření. Dále jsou architekti a právníci, kteří většinou pracují sami na sebe jako živnostníci a mohou si tak sami určovat své finanční ohodnocení; ti si po dokončení škol vydělávají okolo 35 000 - 50 000 Kč hrubého (po odečtení paušálu cca 29 500 - 40 000 Kč). Absolventi technických a IT oborů si mohou brzy po škole vydělat 50 000 Kč i více.

A co zlaté české ručičky? 🛠️ Šikovní řemeslníci jako instalatéři nebo elektrikáři si už dnes přijdou na 40 000 až 60 000 Kč hrubého (tedy 32 100 až 46 900 Kč čistého) a v případě práce na sebe klidně i na více než 80 000 Kč měsíčně.

Pochopitelně, není to jen o penězích. „Dělej, co tě baví, a nikdy nebudeš muset pracovat,“ napsal Mark Twain. Přesto není dobré finanční stránku věci z výběru budoucí profese úplně vyřadit. Ideální je najít rovnováhu mezi tím, co člověka baví a co člověka uživí. ⚖️

Není to jen o výplatě

Nezáleží na tom, kolik vyděláváte, ale na tom, jak s penězi umíte pracovat. Člověk s vysokým platem může utratit vše a skončit v dluzích, zatímco někdo s nižším příjmem dokáže díky finanční gramotnosti budovat majetek.

Klíčem není velikost výplaty, ale schopnost přimět peníze, aby pracovaly pro vás. 💰 Příkladem může být někdo, kdo vdělává 90 tisíc a utrácí 90 tisíc, zatímco šikovný člověk s průměrným příjmem žije skromněji, pravidelně investuje a v budoucnu si může dovolit finanční pohodu.

Také je dobré si přiznat, že žádná vysoká škola, ani odborné učiliště z člověka milionáře sama o sobě neudělá. Ne, pokud člověk zůstane na zaměstnanecké pozici. Více peněz se pojí s podnikatelskými ambicemi.

Proto je nejdůležitější vést děti k finanční gramotnosti a podnikavému myšlení. 💡 To se jim v žádném oboru neztratí.

Financování

Už víme, že na bakalářský titul je potřeba si připravit rezervu cca 300 tisíc korun. Pojďme se podívat, jak ji připravit.

Možná si říkáte, že budete šetřit a spořit. Je tu ale jeden zásadní problém: inflace. 📈 Zatímco váš spořicí účet vám přinese minimální zhodnocení, ceny rok od roku rostou. Pokud v Česku průměrná inflace v posledních letech dosahovala 3 až 5 %, za 19 let (tedy od narození do maturity) mohou ceny narůst až o 100 %. To znamená, že to, co dnes stojí 300 000 Kč, může za 19 let stát 600 000 Kč. Proto je pasivní spoření bez zhodnocení ztrátovou strategií. 📉

Co kdybyste místo spoření investovali?

Čas je spojenec a díky složenému úročení se i malá částka odkládaná od narození může vyšplhat na obrovskou sumu.

Jiné zdroje peněz na studia

Když není možné studium plně hradit z vlastních zdrojů, mnozí sahají po alternativních možnostech. Existují studentské půjčky, státní stipendia nebo granty. Státní půjčky jsou v Česku dostupné, ale i tak se jedná o zadlužení, které je nutné po skončení studia splácet. 🧾 To pro mnoho mladých lidí znamená start do života s velkou finanční zátěží.  

Granty a stipendia, které mohou pokrýt část nákladů, jsou možnost, ale většinou jen pro studenty s vynikajícími studijními výsledky nebo pro ty, kteří se věnují výzkumu. 🔬

Závěrem

Vysokoškolské studium sice otevírá dveře k budoucí kariéře, ale finanční zátěž je značná. Čím dříve začnete spořit a investovat, ideálně už od narození dítěte, tím menší částky stačí odkládat. Naopak pozdní start vyžaduje výrazně vyšší vklady nebo přivýdělky studenta, což ale nemusí být kvůli časové náročnosti studia vždy možné.

Hlavní není uhradit náklady, ale mít svobodu volby. 💸 Finanční rezerva může dítěti pomoci soustředit se na studium a vyhnout se dluhům. Pokud se rozhodne pro jinou kariérní dráhu, mohou tyto peníze posloužit jako startovní kapitál pro jeho podnikání, nebo na první byt.

Jinými slovy, s finanční rezervou bude mít dítě pohodový start do (studijního) života.